Nábytek ve výrazných barvách, tedy retro styl v našich domech
Americké časy let padesátých.
Toto období je také svázané s americkým modernismem. Charakterizuje se MINIMALISMUS, projevujícím se ne nadměrným množstvím nábytku, jakož i jejich jednoduchosti, která jednak nosí v sobě svéráznou originalitu: těžké nožičky. V odvážnější verzi dominují barvy jako růžová, jahodově červený- oba s různými odstíny, převážně intenzivní. Ve verzi "spokojenější" se projevují následující barvy: hnědá, béžová granátová, které spolu tvoří vydařené kompozice. Nábytky mají rovné, nebo zaokrouhlené tvary, mají koženou tapiserii, případně jsou provedeny z forníru. Za vizuální odběr prostoru odpovídají také různé dodatky: lampy "hříbky", barevné vázy a skleněné mísy a na stěnách tapety s rostlinnými nebo geometrickými motivy.
60’ léta v Americe
To období bylo časem pop-artu a A. Warhola. V interiérech se objevují plastové křesla na jedné noze, křesla ve tvaru koule, nebo s dřevěnými podloketníky a možností nachýlení, a taktizovat stolky nazývané ledviny (z ohledu na jejich zaokrouhlený tvar). Dřevo je všudypřítomné, užívané nejen v nábytkářství, ale taktizovat na stěnách ve formě tatranského profilu. Dominují živé barvy: červený, modrý, žlutý, oranžový, které někdy ohromují svou sladkostí. V protistraně do nich stojí také v té době populární spokojené, kontrastní sestavy černé a bílé - jejich nadčasovost se nedá popsat. Objevují se také jiné "spokojené" barvy: zelený a delikátní hnědý. Jako dodatky poslouží reprodukce pop-artových obrazů, všude setkáváme plast v různých formách.
Barevná léta sedmdesátá.
V té době nastoupil kulturní rozvoj, jakož i rozvoj infrastruktury a mediální. Interiéry v tamtěch dobách stavěli na svobodu a bohatou koloristiku, v níž dominovali zemité barvy: hnědý, béžový, pískový, oranžový, jejichž inspiraci přinesli cesty do Indie, či Maroka. Kraluje extravagance a ničím neohraničená idea odlišení se. Do toho přichází modernost a futurismus - v bytech se objevily např. ne stojící, ale visící židle. Nábytky byly provedeny z drcených, kovových a plastových částí. Interiéry 70. let se nemohly obejít bez skelných dodatků, např. váziček, květových a geometrických motivů na stěnách (tapety, obrazy) nebo stínidlech volně stojících lamp s dlouhou, pochromovanou nohou. V zařízeních moderních, aktuálních bytů jsou zajímavé zařízení spotřební elektroniky, stylizované v té době.
